Everyday it's still the same dull knife
Stab it through and justify your pride

Leslie´s life- pilotní díl

20. ledna 2014 v 14:03 | Binet |  Leslie´s life
Toto je pilotní díl příběhu, ve kterém bude hlavní hrdinkou skoro osmnáctiletá Leslie. Leslie se narodila svobodné matce v USA, potom matka ovšem zemřela, a nyní Leslie žije u babičky v jedné české vesničce!


Po 4 hodinách ve škole jsem opět ve svém útočišti- můj pokoj.
Na zdích mám pavučinu z bílé vlny... a na ní jsou fotky z mého dětství.
Všude jsem tak nechutně šťastná... hodila bych něco sama po sobě!

Sedící na posteli v delším béžové tričku... a žiletkou v ruce.
Trpím takto protože chci!

Babička je mezitím v kuchyni a připravuje další dort na zakázku- pro nějakou 4 letou dívenku.
Doufám že si ta "Michalka" protrpí to co já!
Nebudu přece jediná na světě...

Krev co stéká po mé ruce je mé štěstí- s ní ze mě vyplouvá všechno co mě dělá tímto- sebepoškozující zrůdou!Pod ruku si dám kapesník aby krev netekla na postel.
A nebo... mohla bych klidně vykrvácet- po celém pokoji!
Mě je to jedno...

A nejhorší za dnešek... ta zrůda na češtinu!
To není učitelka!
To je zrůda co je na škole proto, aby snižovala sebevědomí.
Za učivo co jsme se neučili a bylo v diktátu mi dala za 4!

Už se těším až si udělám řidičák a vypadnu z týhle debilní školy...
Odjedu někam pryč... daleko odsud!
Jedinej kdo o mě bude vědět bude babička- jen ta mě má ráda a podporuje mě!

Když si vzpomenu, jak mě ve 4... stejně jak je té Michalce... dovezli za babičkou.
Na letišti seděla nějaká paní s tmavýma vlasama stáhnutých do koňského ohonu v modrých džínách a bílé halence- to teprve začínala kariéru dortařky!
Když mě uviděla... plakala!
Jako já teď...

Jen kvůli babičce mám v sobě ještě nějaký pud zůstat tu... jen kvůli ní...

Čekala tam na mě dvaačtyřicetiletá paní... a když jsem za ní přišla... řekla...
"Ahoj zlatíčko! Jsem tvá babička!" předala mi plyšáka- berušku a začala mě objímat... a plakat.
Nyní já objímám berušku a pláču... pořád to bolí...

"Zlatíčko, pojď se podívat!" volá babička z kuchyně.

Jdu... jen co si zalepím tu řeznou ránu... o které nevíš...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama